Obsah
Hrad Džbán
Hrad Džbán
Z nádraží Mutějovice, odkud se vydáte po silnici ve směru na Lhotu pod Džbánem, až narazíte na zelenou turistickou značku. Asi po 100 metrech nejdete odbočku nahoru vlevo do lesa, kde bývala žlutá turistická cesta až dojdete na místo hradu. Ten se dnes dává jen tušit mohutnými teréními nerovnostmi a fragmenty zdí. Docela dobře se zde dá přespat pod 'širákem'.
Možná jen půl století stál nad sedlem Vrata u Lhoty pod Džbánem hrad Džbán. Badatelé soudí, že byl postaven pravděpodobně před polovinou 13 století a snad už ve druhé polovině téhož století zanikl, vinu dávají opukovému podloží, které neuneslo tíhu stavby, nebo požáru. Jasno nemají ani v účelu hradu, snad byl strážnicí při významné cestě, která sedlem Vrata vedla, snad byl loveckým hrádkem krále v křivoklátském hvozdu. Z hradu, který chránily tři okrouhlé a jedna čtvercová věž, se do dnešních dnů dochovalo několik rozvalených zdí a především zbytky hranolové věže a severní okrouhlé věže, označované mylně za zbytek studny. Část hradního ostrohu s jižním palácovým křídlem a jednou věží nenávratně zmizela při někdejším lámáním opuky ke stavbě domů v okolních vsích a pálení vápna. Lidé stěnu lomu často považují za jižní hradbu Džbánu, mýlí se však, klame je přirozený rozpad opuky, který velice připomíná záměrně vyskládané zdivo.
O volně přístupném hradu, jehož rozvaliny pomalu zarůstají stromy a křovím, se vypráví řada pověstí. Asi nejznámější z nich vypráví příběh hradní paní, zakleté svým mužem do kmene jasanu za to, že neuhlídala jejich dceru před divoženkou, která dítě unesla do lesů. Jasanová paní se prý na Džbáně zjevuje na jaře, když kvetou stromy a říká se, že kdo ušetří květů, toho podaruje zlatou mincí. Podle jiných pověstí jsou v podzemí hradu ukryté poklady, které pro dobrého člověka hlídá duch ukrutného rytíře.Bere prý na sebe podobu bílé paní a doprovází ho divoká svině.
Ke hradu Džbánu se také váže pověst o založení vsi Nesuchyně. Traduje se, že v místech, kde vesnice stojí, kdysi pán z hradu Džbánu, potkal starou kořenářku, která se prohýbala pod těžkou nůší. Pán se kořenářky zeptal, co že nesu v nůši a ta odpověděla : " nesu chýně ", tedy šípky. Pověděla mu o jejich užitečnosti a pán nechal v místech, kde babku potkal, postavit pro ni chalupu, kolem níž časem vznikla vesnice, pojmenovaná na paměť onoho setkání Nesuchyně.
Podle pověsti zanikl hrad Džbán při bitvě, kterou v těchto místech svedlo vojsko Viléma Zajíce s přesilou loupeživých Němců, přátel krále Jana Lucemburského. Zajícovo vojsko prý do bitvy vedl svatý Václav.
Více informací najdete zde -
http://www.mistopis.eu/mistopiscr/rakovnicko/rakovnicko/dzban-hrad.htme -
Poslední aktualizace: 21. 11. 2013 09:41